Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Naši muslimové. Tatary mají Poláci rádi

25. 05. 2016 11:47:00
Bohoniki a Kruszyniany při polských hranicích s Běloruskem jsou zdánlivě dvě běžné východopolské vesnice. Dřevěné domky a písčité cesty, nic pro milovníky ruchu velkoměsta.

Volby tu vyhrává konzervativní Právo a spravedlnost, stejně jako v celém okresu Sokółka. Žijí tu spolu katolíci, pravoslavní a muslimové. Po staletí.

Muslimové nejdéle. Kruszyniany, spolu s vesnicemi Łużany a Poniatowicz, dal Tatarům darem král Jan III. Sobieski. Zdejší muslimové, kterým se říká také Lipkové, válčili s Poláky proti Turkům. A jakkoliv jejich řady prořídly, žijí dodnes rozptýleni po celé Sokółce. V Bohonikách a Kruszynianech jsou centra jejich náboženského života, mešity. Jedna z osmnáctého a druhá z devatenáctého století.

Obě jsou ze dřeva a když na tu v Kruszynianach zaútočili před dvěma roky vandalové, jejich čin spontánně odsuzovali snad všichni Poláci. Dokonce v internetových diskusích se to jen hemžilo omluvami a nabídkami pomoci. Hanba a ignorance, shodli se vzácně všichni politikové, bez ohledu na své vzájemné rozepře. Útoky na mešity „novoosídlenců” z arabských zemí zdaleka tak jednoznačné odsouzení nevyvolaly.

V září minulého roku navštívil Bohoniki nově zvolený prezident Andrzej Duda. Prohlédl si mešitu a uctil památku imáma Stefana Mustafy Jasińského, nestora tatarské muslimské obce, který zemřel ve věku 104 let. Učil náboženství muslimské děti na základní škole v Sokółce a až do smrti byl imámem, postupně v Kruszynianech, Bohonikách a nakonec v Bělostoku.

„Byl moudrý, přející a skromný,” vzpomínali na něj všichni, kteří jej znali. I třeba jen ze školních chodeb, kde ho potkávali cestou na hodiny pravoslavného či katolického náboženství. Pravoslavní mají v Kruszynianech svůj kostel, katolíci chodí do nedaleké obce Krynki. Dříve tu žili ještě židé, dnes už je tu drtivá většina katolíků. Náleží do bělostocké arcidiecéze, na jejímž území žije přes čtvrt milionu obyvatel. Katolíků je přes osmdesát procent.

Tatarů naopak opravdu není mnoho, rozptýlili se po celé zemi, někteří se sami stali katolíky nebo jimi jsou jejich děti, ale ti, kteří zůstali, o své tradice dbají. Rádi turistům ukáží mešitu a hřbitov a nabídnou speciality třeba z beraního masa. Přespat se dá za malý poplatek v „domě poutníka“ kousek od mešity v Bohonikách nebo u paní Eugenie Radkiewicz. V Kruszynianech lze přespat v jurtě. Klíčky k mešitě má paní Eugenie, která je zdejší kostelnicí – mešitářkou, šatnářkou, průvodkyní. A byla i starostou. Ještě za komunismu. Že muslimskou, to nikdo neřešil.

„Chtěl bych, aby všichni, kteří přijedou do Polska, ocitnou se v naší zemi, cítili stejnou vnitřní potřebu prokázat službu své nové vlasti a jejím obyvatelům. Aby respektovali naše zvyky a kultivovali ty svoje tak mírumilovně a tolerantně, jak to dělali vaši pradědové, dědové a teď vy,“ řekl Tatarům prezident Duda během návštěvy bohonické mešity. Předtím sem zavítal třeba princ Charles.

Od nově příchozích muslimů si Tataři udržují odstup. Bojí se radikalizace komunity i toho, že na ně zastánci „ortodoxnějšího” islámu pohlížejí jako na zrádce. „Oficiální stanovisko Muslimského náboženského svazu v Polsku, který nelze zaměňovat s Muslimskou ligou, k níž přináleží muslimové arabského původu, je takové, že nepodporujeme přijímání uprchlíků, nemáme na to peníze ani podmínky. Možná církev má více prostředků na tyto účely, ale my – ne,” řekl imám Selim Chazbijewicz v rozhovoru pro deník Gazeta Wyborcza.

„Księżyc w czole, w dupie gwiazda / to tatarska nasza jazda,“ zpívá se ve vojenské písni o hulánech zvané żurawiejka. Księżyc, tedy měsíc, nad podleským venkovem vychází mírumilovně a téměř nepovšimnutě.

Publikováno zde


Autor: Lucie Amálie Sulovská | středa 25.5.2016 11:47 | karma článku: 31.68 | přečteno: 1931x

Další články blogera

Lucie Amálie Sulovská

Ve světě utlačitelů a utlačovaných

Žádná identita není neutrální ve světě, v němž existují jen utlačovaní a utlačovatelé. A je nemožné být zároveň utlačovatel a utlačovaný.

30.6.2017 v 16:35 | Karma článku: 30.26 | Přečteno: 1370 | Diskuse

Lucie Amálie Sulovská

Slunce svítilo i v noci (II.)

(Povídka) Římské letiště přivítalo kardinála Bangouru každodenním shonem. Tentokrát to ale pro něj neměl být jen obyčejný let do vzdálené destinace. Po patnácti letech v Římě se na příkaz papeže vracel domů, do Afriky.

26.6.2017 v 5:45 | Karma článku: 21.24 | Přečteno: 686 | Diskuse

Lucie Amálie Sulovská

Slunce svítilo i v noci (I.)

(Povídka) Robert Bangoura sledoval z okna ubíhající kulisy římského předměstí. Kardinál propuštěný z kurie nepromluvil od chvíle, kdy nasedl do taxíku, který řídil stejně mlčenlivý společník. Poslední mohykán opouštěl Řím tiše.

24.6.2017 v 5:00 | Karma článku: 24.91 | Přečteno: 1263 | Diskuse

Lucie Amálie Sulovská

Zaplaví nás Afrika? To záleží jen na nás

Fatalismus evropských vůdců, kteří lidem naprosto bez uzardění sdělují, že „možná přijde i sto milionů Afričanů“, jako kdyby ve varieté oznamovali příchod kouzelníka, je do nebe volající ukázkou absolutní impotence.

21.6.2017 v 20:10 | Karma článku: 47.28 | Přečteno: 10296 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jan Pražák

Jak Maruška svým rozměrným pozadím učila cizinku slušnému chování

„Včera jsem tu svou macatou postavu fakt ocenila, Honzo.“ Maruška se zprudka posadila, až pod ní proutěné křesílko strastiplně zaúpělo. Proti svým zvyklostem si vysypala do kafe snad půlku cukřenky a dala se do vyprávění.

22.11.2017 v 20:38 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 101 | Diskuse

Pavla Temrová

Jak udělat z chudé babičky paní domácí a z dědy rentiéra

Přestože si senioři polepší vyššími důchody, mnoho z nich se bude i nadále uskromňovat, aby poplatili, co potřebují. Někteří by se ale mohli mít lépe. Řeč je o „zlatém vejci“, které není na první pohled vidět.

22.11.2017 v 16:23 | Karma článku: 10.26 | Přečteno: 792 | Diskuse

Josef Hejna

V zátoce sviní?

Záměrně to jméno v nadpise píšu malým písmenem, protože ty svině asi plavou v politice, ale kdo ví... Zátoka sviní je asi věčná.

22.11.2017 v 13:00 | Karma článku: 8.03 | Přečteno: 377 | Diskuse

Jan Berwid-Buquoy

Šlechetné umění kouřit

Lidstvo musí mít bezpodmínečně nějakého obětního beránka, aby mělo možnost si na něm ukájet své komplexy méněcennosti. Když už to dnes není dost dobře možné pronásledovat Židy, protestanty nebo černochy, či Indiány...

22.11.2017 v 12:55 | Karma článku: 21.31 | Přečteno: 457 | Diskuse

Karel Trčálek

Prezident Zeman volební kampaň nevede, jeho úderka ano

Tak nevím, je nadpis tohoto článku ideově správný? Čí potlesk sklidím a koho rozhněvám tak, až mi upřímně řekne, co si o mně myslí? To jsou zase moudra, co?

22.11.2017 v 12:01 | Karma článku: 11.32 | Přečteno: 249 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.