Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nový veřejný nepřítel? Armáda.

11. 07. 2014 19:22:00
Myslím, že to byl kdysi kardinál Duka, kdo v jisté souvislosti uvedl, že Češi „nevěří institucím.“ Narážel tím na nízkou oblibu církví v České republice. Že na růžích ustláno u nás ale nemají ani ty subjekty, které mají být dle průzkumů veřejného mínění (které Miloš Zeman neblahé paměti nazýval průzkumy veřejného šálení, ale budiž, jistý vhled snad poskytují) nejdůvěryhodnějšími veřejnými institucemi v zemi, se plně projevilo po úmrtí čtyřech českých vojáků v Afghánistánu. Jedná se však o mnohem dlouhodobější problém.

Ačkoliv podle posledního průzkumu agentury STEM z března 2014 věří armádě 76% Čechů, dotyčné instituci je to platné asi jako mrtvému zimník. Větší výdaje na armádu jsou totiž navzdory všem průzkumům o důvěryhodnosti značně nepopulární, dokonce natolik, že nebývají ani předmětem volebních kampaní. Koho zajímá nějaká armáda? Maximálně rodiny vojáků, které však nepředstavují nijak velkou voličskou základnu. Navíc slibovat cokoliv, co se projeví až v dlouhodobějším horizontu, je u nás politickou sebevraždou. Pacifisté dokonce volají: Nač armáda? A obyčejný člověk k tomu dodává: Malá země armádu nepotřebuje, protože se stejně neubrání, stojí to jen zbytečně peníze.

Když před bezmála čtyřmi lety vyšel na iDNES článek Nejsilnější armáda v okolí? Válčit s Poláky by bylo zničující o silné armádě, kterou už léta budují naši sousedé, mnozí diskutéři se posmívali polskému uvažování, velkopanskému smýšlení, snaze se zalíbit v NATO. Přešlo pár let a konflikt na Ukrajině dal Polsku za pravdu. Největší iluzí doby míru je, že bude trvat věčně. A snad nebyla v dějinách doba, v níž by tato iluze byla silnější, než dnes. Postavení země v NATO hraje také svoji roli, ať už si o členství v tomto společenství myslíme cokoliv. A tak zatímco se Polsku pravidelně dostává pochval jakožto nejvýznamnějšímu posílení aliance od dob studené války, Češi jsou vnímáni jako černý pasažér, kterému se rovněž pravidelně vzkazuje, že v případě jakéhokoliv konfliktu bude NATO k ničemu. Peníze, které dosud obnova armády stála, byly vyhozeny do luftu, v případě některých našich letadel doslova.

Kromě toho, že se stala armáda otloukánkem z hlediska financování, stala se rovněž hromosvodem pro útoky Čecháčků. Vlna nenávisti, která propukla po smrti našich vojáků v Afghánistánu, budiž toho důkazem. Přitom těžko nalézt exemplárnější případ, který by lépe vystihl důvod naší přítomnosti v Afghánistánu. Útok islámských teroristů totiž neproběhl na žádné vojenské základně. Naši vojáci právě rozdávali malým afghánským dětem první školní pomůcky. Při útoku zemřelo několik z těchto dětí. Islámští teroristé neberou ohledy nejen na naše vojáky, což by se snad dalo pochopit. Vraždí i své vlastní souvěrce, dokonce malé děti, Afghánce, žáky náboženských škol, jako v tomto případě.

Oblíbenou kratochvílí se rovněž stalo nazývat padlé vojáky (ale i jejich živé kolegy) žoldnéři, hovorově žoldáky. Žoldnéři, neboli nájemní vojáci, se vyskytují minimálně od starověku a za tu dobu se vykrystalizovala definice jejich statusu, která byla upřesněna po II. světové válce Ženevskými konvencemi. Doplňující Protokol 1 k 3. ženevské konvenci ze srpna 1949 přesně definuje status žoldnéře, ze kterého naprosto jasně vyplývá, že „profesionální vojáci, kteří jsou příslušníky pravidelné armády jako dobrovolníci, nikoliv branci, a pobírají za svou službu plat, nejsou považováni za žoldnéře.“

Výraz žoldnéř však není jen faktickým nesmyslem, je i přes všechny snahy o uhlazenou interpretaci také urážkou. Jako žoldnéře označujeme profesionální vojáky, kteří se nechávají za žold najímat cizí armádou, nebo vojenskou organizací. Vstup do té či oné armády je u nich motivován čistě vlastním prospěchem, lepšími podmínkami, výší žoldu. Lidé, kteří nazývají padlé vojáky žoldáky, se tedy domnívají, že pokud by dotyčným Taliban zaplatil lépe, než AČR, přešli by na stranu teroristů. V podstatě je tedy staví na roveň prodejným ženám. Že výpady nabraly na intenzitě po zveřejnění informace, kolik mohou získat rodiny padlých vojáků, nepřekvapuje. Jsme přece v Česku a milion za mrtvého syna, manžela či otce, no nekupte to.

Prezidenta Zemana bych nevolila ani předtím, ani nyní, mám k němu spoustu výtek, přesto se jednou prezidentem naší vlasti stal a je tedy bez diskuse i mým prezidentem. Za jeho postoj k padlým vojákům si jej vážím a děkuji mu, že i díky němu se mohu v těchto dnech cítit jako občan země, která si váží svých padlých. Jen nenahlížet do diskusí.

Autor: Lucie A. Sulovská | pátek 11.7.2014 19:22 | karma článku: 40.57 | přečteno: 6803x


Další články blogera

Lucie A. Sulovská

Alfie Evans, poznámky a poučení k případu

Případ britského chlapce Alfieho Evanse sleduji skoro od začátku, poslední týden velmi intenzivně. Za několik málo dnů jsem k němu přischla více, než jsem původně chtěla. Toto je moje obsáhlé zamyšlení nad ním. Braňme si svobodu.

28.4.2018 v 7:44 | Karma článku: 45.65 | Přečteno: 19199 | Diskuse

Lucie A. Sulovská

Ztracený život Tomasze K.

Prvního dne roku 1997 bylo na území obce Miłoszyce nalezeno tělo patnáctileté Malgorzaty K. Dívka byla brutálně znásilněna a ještě živá zanechána na dvacetistupňovém mrazu, kde umrzla.

16.3.2018 v 19:17 | Karma článku: 36.37 | Přečteno: 2409 | Diskuse

Lucie A. Sulovská

Jak umřela Zimbabwe

Pojem „banánová republika“ poprvé použil americký spisovatel William Sydney Porter, známější pod pseudonymem O. Henry.

5.12.2017 v 21:00 | Karma článku: 35.40 | Přečteno: 1737 | Diskuse

Lucie A. Sulovská

Ve světě utlačitelů a utlačovaných

Žádná identita není neutrální ve světě, v němž existují jen utlačovaní a utlačovatelé. A je nemožné být zároveň utlačovatel a utlačovaný.

30.6.2017 v 16:35 | Karma článku: 31.64 | Přečteno: 1649 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Anna Putnová

Výuka jazyků – investice bez rizika

Výzkumy z posledních let ukázaly, že jazykové kompetence obyvatel jsou pro rozvoj země důležitější než např. dotace do průmyslu či podpora zahraničních investic. Znalost cizího jazyka je podstatným faktorem v konkurenceschopnosti.

25.9.2018 v 22:01 | Karma článku: 5.82 | Přečteno: 140 | Diskuse

Marek Trizuljak

Mnichov 1938 - Nacistické recepty už nikdy!

Základním poučením z událostí kolem Mnichova 1938 je varování před démonem nacionalizmu ve všech jeho starých i nových podobách. Nacionalizmus napáchal v lidské historii dost zla, válek a utrpení. Už nikdy více!

25.9.2018 v 20:48 | Karma článku: 9.53 | Přečteno: 279 | Diskuse

Štěpánka Bergerová

Výstava o důstojnosti veřejného prostoru na nedůstojném veřejném prostranství

aneb pohnou se ledy a stane se „buzerplatz“ (jak se lidově říkávalo Staliňáku – nyní náměstí Dr. M. Horákové) důstojným veřejným prostorem, za který se nemusí občané Karlových Varů stydět?

25.9.2018 v 17:14 | Karma článku: 7.60 | Přečteno: 126 | Diskuse

Jaroslava Indrová

Jedu si to užít

Tak máme zase po mnoha letech na MS v judu ženu! Alice Matějčková udělala za poslední rok velký pokrok, ale zas tak moc se od ní napoprvé neočekává. A jí to vyhovuje. V rozhovoru pro rozhlas prohlásila, že si to jede užít.

25.9.2018 v 13:48 | Karma článku: 12.67 | Přečteno: 386 | Diskuse

Monika Plocová

Není to škoda?

“Je mi 16 let a nemám rád nové věci. Z čehokoliv, co je pro mě nové a je to spojené s mojí osobou ( to je mimo rodinu a kamarády ), mám zvláštní pocit. Jsem z toho nervózní a nesvůj. Celkově se sám se sebou necítím dobře.

25.9.2018 v 10:43 | Karma článku: 11.15 | Přečteno: 602 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz