Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Řezník je daň za svobodu

3. 12. 2013 17:31:00
Hned ze začátku musím přiznat, že se mi Řezníkova tvorba nelíbí. Tento typ "umění" je mi zcela cizí, probouzí ve mně veskrze negativní emoce a z Řezníkovy diskutované skladby "Ta holka v mém sklepě" mi bylo ještě pár hodin nehezky. Přesto jej budu hájit.

Plně přiznávám právo pořadatelům Slavíka zařadit pouze ty tvůrce, jejichž tvorba splňuje pravidla, která si nalinkuje sám pořadatel, případně pořadatel ve spolupráci se sponzory. Nechtějí propagovat Řezníkovu tvorbu. Chápu. Ba schvaluji.

Zároveň rozumím kroku Tomáše Kluse, protože jednoduše postup pořadatelů nebyl fér; tato pravidla totiž nebyla nikdy zveřejněna, žádný z interpretů s nimi nebyl seznámen, Řezník byl ze soutěže vyřazen až poté, kdy se mu začalo v hlasování dařit.

Čemu ovšem nerozumím je snaha o kriminalizaci Řezníka. Ano, konkrétně podle paní Marvanové je Řezník zralý pro policii. Jeho tvorba je totiž hnusná.

Kde jsou hranice etiky?

Řezník probouzí v lidech negativní emoce. Zobrazuje odporné věci v jejich odpornosti. Je to jednoznačně neestetické a dle tvrzení mnohých i neetické. Ale zakazovat? Na základě čeho? A kde určíme hranici?

V naší společnosti totiž v podstatě hranice etického a neetického neexistuje. Každý má onu pověstnou zábranu jinde. Řezník je daň za svobodu bez jasně určených hranic. Řezník je daň za společnost, která se domnívá, že morálka a etika jsou věcí dohody. Osobně se s tím neztotožňuji, můj rámec totiž tvoří křesťanství. Rámec dnešní společnosti ovšem nikoliv.

Zhruba před rokem proběhla na Slovensku kauza kvůli žádostem pohoršených občanů o zrušení výstavy The Human Body, jelikož podle názoru těchto občanů je tato výstava neetická. Také slovenští biskupové vydali prohlášení, v němž výstavu The Human Body označují za neetickou. Výstava dle jejich názoru dává na odiv široké veřejnosti mrtvoly konkrétních lidí, čímž se porušuje důstojnost, intimita a integrita mrtvých.

Kde je tedy obecná hranice etiky? Tam, kde jsou vyobrazovány části mrtvol k "studijním účelům", nebo až tam, kde se močí na děvče ve sklepě (které s tím samozřejmě problém nemá, protože za účinkování v tomto poněkud úchylném klipu dostane nejspíš docela slušně zaplaceno)?

Nad můj etický rámec je naprostá většina bulváru i velká část televizní tvorby, nemluvě o představení duševně nevyrovnaných jedinců typu Vyvolení.

Společnost dle diktátu dětí a nemocných

Snad se všichni shodneme, že žádný normální člověk po shlédnutí "Konečného řešení" nepůjde polévat Ukrajince kyselinou, rovněž tak "Ta holka v mém sklepě" neinspiruje nikoho normálního k věznění a znásilňování náhodně odchycené školačky.

Pak ovšem následuje protest: "Ne všichni jsou normální a zdraví!" A neméně časté: "A co děti?!"
Samozřejmě, že ne všichni jsou normální a zdraví. Zcela jistě existují jedinci, které onen pohled uspokojuje a kteří by se snad i mohli v určitých detailech svého budoucího jednání v podobných klipech inspirovat.

Jako odběratel časopisu Krimi Revue pravidelně listuji stránkami plnými explicitních popisů a vyobrazení mučení a vraždění. Oč má psychopat, jehož podobné jednání může inspirovat, menší příležitost si jej koupit a inspirovat se reálnými činy reálných pachatelů?

Zakážeme jej v zájmu ochrany společnosti? Kde se zastavíme? Zakážeme potom filmy s vyobrazením násilí, knihy, hry, obrazy? Přizpůsobíme náš svět existenci chorých jedinců?

Vždyť koneckonců, Alexandr Pičuškin, ruský vrah 61 lidí, jednoznačně řekl, že jej v jeho jednání inspiroval jiný sériový vrah, Andrej Čikatilo, o němž se dozvěděl z novin. Sám případ Pičuškin pak inspiroval dva mladíky k vraždám dalších pěti lidí. Zakážeme tedy zprávy?

Ano, Řezníkovy klipy by neměly vidět děti. Stejně jako by neměly vidět brutální akční filmy, krvavé horory či porno. Povolíme tedy pouze animáčky od Pixaru? Asi ne, že? To vše by mělo být v kompetenci rodičů. Rodiče jsou zde od toho, aby své děti před tímto materiálem chránili. Nikdo jiný to za ně efektivně udělat nemůže.

Autor: Lucie A. Sulovská | úterý 3.12.2013 17:31 | karma článku: 42.56 | přečteno: 10075x


Další články blogera

Lucie A. Sulovská

Alfie Evans, poznámky a poučení k případu

Případ britského chlapce Alfieho Evanse sleduji skoro od začátku, poslední týden velmi intenzivně. Za několik málo dnů jsem k němu přischla více, než jsem původně chtěla. Toto je moje obsáhlé zamyšlení nad ním. Braňme si svobodu.

28.4.2018 v 7:44 | Karma článku: 45.62 | Přečteno: 18740 | Diskuse

Lucie A. Sulovská

Ztracený život Tomasze K.

Prvního dne roku 1997 bylo na území obce Miłoszyce nalezeno tělo patnáctileté Malgorzaty K. Dívka byla brutálně znásilněna a ještě živá zanechána na dvacetistupňovém mrazu, kde umrzla.

16.3.2018 v 19:17 | Karma článku: 36.11 | Přečteno: 2294 | Diskuse

Lucie A. Sulovská

Jak umřela Zimbabwe

Pojem „banánová republika“ poprvé použil americký spisovatel William Sydney Porter, známější pod pseudonymem O. Henry.

5.12.2017 v 21:00 | Karma článku: 35.24 | Přečteno: 1641 | Diskuse

Lucie A. Sulovská

Ve světě utlačitelů a utlačovaných

Žádná identita není neutrální ve světě, v němž existují jen utlačovaní a utlačovatelé. A je nemožné být zároveň utlačovatel a utlačovaný.

30.6.2017 v 16:35 | Karma článku: 31.42 | Přečteno: 1619 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jan Pražák

Máma čůrá na zahradě za boudou

„Honzo, máš tady tátu?“ Zeptal se mě tehdy na chalupě soused Jarda. Mně bylo čerstvých osmnáct, rodiče ten víkend někam odjeli a já se na chalupu vypravil sám s naší mourovatou kočkou.

27.5.2018 v 13:27 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Zdeněk Šindlauer

Kterak si počínati na třináct a půl metru vysokém kopci?

Není to žádná věda. Záhodno jest naň vystoupiti, aby nad hlavou byly už jen větve stromů a nebe. Nahoře se posadit na zem, rozepnout límeček u košile, vdechovat zemi a čas vůkol, a půl hodiny nedělat a neříkat nic.

27.5.2018 v 7:35 | Karma článku: 15.48 | Přečteno: 330 | Diskuse

Klára Tůmová

Není erár jako erár aneb Mlíčko

Člověk je tvor vynalézavý, a to platí jak pro soukromničení, tak pro sdílení. Jen se občas stane, že někdo lokální situaci tak docela nepochopí.

26.5.2018 v 20:28 | Karma článku: 10.54 | Přečteno: 287 | Diskuse

Michal Bareš

Švédský recept na krize

Médii proběhla tento týden zpráva o příručce pro případ krize nebo války, kterou distribuuje Švédsko svým občanům. Jedním z témat této brožury je také připravenost domácností a jejich doporučené vybavení.

26.5.2018 v 7:18 | Karma článku: 15.05 | Přečteno: 740 | Diskuse

Jan Andrle

Brejličky

Jsou to takové předěly v životě mužském - a nepochybuji, že dámy to mají podobně - a jakkoli je čekáte, víte o nich, že přijdou, tak pocit překvapení se alespoň u mne stejně dostavil.

26.5.2018 v 1:21 | Karma článku: 12.43 | Přečteno: 292 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.