Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mezi sliby a činy komunistů byl vždy propastný rozdíl

4. 10. 2013 16:41:00
Markéta Šichtařová napsala vynikající článek, kde podrobně rozebírá volební program KSČM. Podivuje se, že v programu chybí jedna poněkud podstatná záležistost, a totiž vysvětlení, jakým způsobem hodlají komunisté svůj program naplnit. A jelikož, kdo se neponaučí z minulosti, je nucen si ji opakovat, podíváme se do dob dřívejších, avšak nikoliv až tak vzdálených. Jakým způsobem tedy soudruzi, spása naší republiky, naplnili svůj program a dostáli svým zásadám naposledy?

Z politického programu KSČ z roku 1946:

Hospodářství

Komunisté chtějí zdárný vývoj řemesla, živností, maloobchodu. Komunisté chtějí pevné spojenectví dělníků a rolníků. Jsou proti všem formám zestátňování a vytváření kolchozů.

Realita

Během krátkých pěti let od převzetí moci komunistickou stranou došlo k totální likvidaci soukromého vlastnictví, tedy řemesla, živností a maloobchodu. Buržoustem se stal každý, kdo měl dvě krávy a louku, ačkoliv na této dřel od rána do večera. Zestátňování bylo natolik masivní, že rolnictvo bylo kompletně zlikvidováno během pouhých dvou až pěti let. Kolchozy byly samozřejmě vytvořeny násilně.

Školství

Komunisté chtějí, aby věda, umění a vzdělání sloužili všem bez ohledu na jejich původ.“

Realita

Bohužel, jediným, kdo kdy reálně poskytoval dětem vzdělání bez ohledu na jejich původ, byly církevní školy. Církevní školství však komunisté zlikvidovali (v programu o tom samozřejmě nebylo ani slovo), a tak vzdělání zůstalo pouze na státních školách (člověk tedy neměl na výběr, tj. státní kontrola vzdělávání, regulace možnosti rodičů rozhodovat o svých dětech, likvidace domácího vzdělávání etc.)

V praxi tento bod vypadal tak, že vzdělání sloužilo všem s dobrým kádrovým profilem. Aby měl člověk skrvu na svém posudku od pilného soudruha potom stačilo v mnoha případech skutečně málo - dědeček měl lán pole, bratr studoval teologii, strýček kdesi na západě, rodina chodící do kostela, žák odmítající navštěvovat Pionýra, nedejbože snad rodiče z řad regulérní buržoasie.

Inteligence

Komunisté chtějí, aby inteligence věrně sloužila vlasti a bylo zajištěno její materiální postavení.“

Realita

Komunisté zcela zlikvidovali prvorepublikovou inteligenci, ba dokonce i tu část, která byla výrazně levicová až umírněně komunistická (např. Záviš Kalandra). Dosavadní inteligence byla tedy odsunuta do kriminálů, k lopatám a kanálům, případně sama emigrovala. Bylo tudíž potřeba ji nahradit – nahradili ji ti, co řvali během procesu na Miladu Horákovou, aby nemluvila v „právnických formulacích“.

Ukázkově zametli například s vynálezcem kontaktních čoček Ottou Wichterlem – nejprve byl Wichterle roku 1958 při politické čistce vyhozen z fakulty VŠCHT, o deset let později byl na základě svých postojů zbaven místa ředitele Ústavu makromolekulární chemie.

Bonus

Komunistická agitka proti trestu smrti (1923)

Rozsudky smrti jako takové padaly za první republiky velice často, avšak k popravám docházelo jen minimálně. Zvláště T. G. Masaryk nejvyšší tresty s železnou pravidelností měnil na doživotní žaláře. Učinil tak v téměř 400 případech. Celkem bylo v období první republiky popraveno pouze 21 osob, z nichž naprostá většina byla vícenásobnými vrahy. Zbytek provedl svůj čin obvzláště brutálně, nebo za zvláště zavrženíhodných okolností (např. vražda na dítěti). Z politických důvodů nebyl popraven nikdo.

Dne 23. ledna 1923 byl k trestu smrti odsouzen dvojnásobný vrah. Josef Kolínský se na jaře předchozího roku rozhodl vykrást byt hodináře Josefa Ledeckého v Bráníku. Neváhal přitom vraždit – starého Ledeckého zabil prudkými ranami tvrdým předmětem do hlavy, pak se zbavil i jeho dcery Viktorie, kterou rovněž umlátil k smrti. Poté se zmocnil peněz a šperků a z bytu utekl. Žádost o milost nebyla vyslyšena, a tak byl Josef Kolínský následujícího dne na soudním dvoře v Praze katem Wohlschlagerem oběšen.

Poprava byla vykonána za souhlasu většiny obyvatel i novinářů, hlas proti nejvyššímu trestu veřejně nepozdvihlo žádné z tehdejších periodik... až na jednu výjimku. A tou bylo Rudé právo (nutno podotknout, že Kolínský byl komunista), které reagovalo jednak podrážděným článkem s názvem „Kat zachráncem republiky“ a několika úvahami na téma trestu smrti. Zde uvádím některé pozoruhodné citace (nejvtipnější části jsou zvýrazněny):

My komunisté (...) jsme zásadně proti trestu smrti. Píše-li Právo lidu s všeobecně známým živým smyslem pro denunciaci, že není to vinou redaktorů komunistických, že u nás komunisté ještě nikoho nepověsili, chuť že k tomu měli a mají velkou, je to projev nějakého individua, jemuž dělá radost tvářiti se ještě hloupějším, než je. Můžeme jim prozraditi, aby se nelekali zbytečně, my komunisté k nim žádné nenávisti nechováme.Kdybychom se – dejme tomu – zmocnili – obrazně řečeno – otěží vlády, může si být např. dr. Soukup zcela jist, že jeho komický talent oceňujeme natolik, že bude moci docela volně vystupovati v kabaretu na Václavském náměstí.“

(...) Je pro nás absurdní, nečistou a nechutnou věcí držeti se učení o vraždě za vraždu.“

Má společnost sto prostředků jiných, obnoviti mravní rovnováhu, vysunutou zločinem z kolejí.“

Realita

Jen za pětileté vlády Klementa Gottwalda bylo v Československu popraveno 237 lidí, z toho 190 pro politické zločiny. Ať počítám, jak počítám, to bylo číslo více než desetinásobně vyšší než za čtyřnásobně dlouhou dobu trvání první republiky, přičemž v letech 1918-1938 nebyl z politických důvodů popraven nikdo.

Za vlády prezidenta Antonína Zápotockého (1953 - 1957) bylo popraveno 94 lidí, za vlády Antonína Novotného v letech 1957 - 1968 osmdesát sedm lidí a za vlády Gustáva Husáka (1975 - 1989) třicet osm lidí. Raději už nepočítám.

K humánnosti, na kterou soudruzi v onom pamfletu z dvacátých let tolik apelují... Stařičký pražský kat Wohlschlager posílal odsouzence, brutální vrahy, na onen svět za jednu až dvě minuty. Komunističtí pohůnci oběsili nevinnou Miladu Horákovou tím stylem, že se jim po dvaceti minutách utrpení v oprátce konečně udusila.

Smutný příběh... takový ze života.

Autor: Lucie A. Sulovská | pátek 4.10.2013 16:41 | karma článku: 46.12 | přečteno: 9526x


Další články blogera

Lucie A. Sulovská

Alfie Evans, poznámky a poučení k případu

Případ britského chlapce Alfieho Evanse sleduji skoro od začátku, poslední týden velmi intenzivně. Za několik málo dnů jsem k němu přischla více, než jsem původně chtěla. Toto je moje obsáhlé zamyšlení nad ním. Braňme si svobodu.

28.4.2018 v 7:44 | Karma článku: 45.62 | Přečteno: 18739 | Diskuse

Lucie A. Sulovská

Ztracený život Tomasze K.

Prvního dne roku 1997 bylo na území obce Miłoszyce nalezeno tělo patnáctileté Malgorzaty K. Dívka byla brutálně znásilněna a ještě živá zanechána na dvacetistupňovém mrazu, kde umrzla.

16.3.2018 v 19:17 | Karma článku: 36.11 | Přečteno: 2294 | Diskuse

Lucie A. Sulovská

Jak umřela Zimbabwe

Pojem „banánová republika“ poprvé použil americký spisovatel William Sydney Porter, známější pod pseudonymem O. Henry.

5.12.2017 v 21:00 | Karma článku: 35.24 | Přečteno: 1641 | Diskuse

Lucie A. Sulovská

Ve světě utlačitelů a utlačovaných

Žádná identita není neutrální ve světě, v němž existují jen utlačovaní a utlačovatelé. A je nemožné být zároveň utlačovatel a utlačovaný.

30.6.2017 v 16:35 | Karma článku: 31.42 | Přečteno: 1619 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Monika Pilloni

Itálie: 10letá dívka v domácím vězení, korán a příprava na manželství

Itálie, Milán: rodiče imigranti izolovali 10letou dceru od okolního světa. Musela studovat doma korán a měla být odvezena do Bangladéše na rodiči domluvenou svatbu s 22letým soukmenovcem. Matka zariskovala a zasáhla ...

27.5.2018 v 12:01 | Karma článku: 20.18 | Přečteno: 412 | Diskuse

Karel Januška

Odpovědně podělaná ODS

Z výsledků konference ODS se dozvídám, jak se ODS připravuje získat další a další voliče své strany.

27.5.2018 v 9:23 | Karma článku: 25.48 | Přečteno: 1000 | Diskuse

Libor Čermák

Má mít česká vláda prokvótovské ministry?

V poslední době se hodně mluví o tom, že někteří ministři ve vládách by snad dokonce měli být lidově řečeno "prokvótovští", tedy, že jim nejde o to, aby povinné přerozdělování imigrantů v EU spadlo pod stůl.

27.5.2018 v 8:40 | Karma článku: 27.29 | Přečteno: 416 |

Petr Burian

Zlatej socík

Znáte ten otřepaný vtip. Vnouček se ptá: "dědo, jaký byl vlastně ten socialismus?" "Zlatej, chlapče, zlatej" A zarytí rádobydemokraté s bolševickou dušičkou se u toho potutelně kření a světácky pokyvují hlavami. Tedy pojďme na to.

26.5.2018 v 19:33 | Karma článku: 35.18 | Přečteno: 2316 | Diskuse

Jiří Turner

3,14tomio, vlastizrada z Marakeše, a kdo je amatérem v zahraniční politice

SPD ve Sněmovně iniciovala jednání o tzv. Marakéšském protokolu, řešícím problematiku migrace, naopak byl stažen bod o výrocích prezidenta. Pochopili vůbec poslanci SPD ten dokument, a kdo vlastně rozumí naší zahraniční politice?

26.5.2018 v 17:44 | Karma článku: 19.19 | Přečteno: 745 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.