Definitivní vyřešení vietnamského problému.

20. 09. 2013 17:46:00
Je pátek a já sedím v nejmenovaném obchodním domě přímo před asijským bistrem. Sedí tam se mnou taky Leni, říkám jí tak, ve skutečnosti se jmenuje jinak. Leni je vietnamské národnosti, což je na ní taky vidět. Je opravdu hezká, má dlouhé hladké hnědé vlasy a tmavé oči. Jak už bývá u Vietnamek zvykem, je štíhlá a jak u nich zvykem nebývá, je vysoká.

Leni přicestovala s rodiči do Čech jako pětiletá a nastoupila zde na základní školu. Na Vietnam se už téměř nepamatuje. Neuměla česky, což byl značný handicap nejen v přístupu ke vzdělání, ale také ve školním kolektivu. Pro ostatní děti byla Leni „ta divná holka, co neumí česky“. Seděla sama a neměla mnoho kamarádů.

V začátcích žila celá rodina v jedné místnosti u příbuzných, kteří provozovali – jak jinak – stánkový prodej. Po návratu ze školy čekala Leni spousta tvrdé práce v její nové domácnosti. Neznala dovolené, prázdniny ani víkendy, navíc se v její rodině automaticky předpokládalo, že Leni bude dobrou žákyní, ba co více, že bude vynikající.

Jak šla léta, Leni se česky naučila a dnes mluví zcela bez přízvuku. Od třetí třídy měla na vysvědčení samé jedničky, ze všech předmětů – i z češtiny. I ke svým spolužákům si časem cestu našla a dnes má spoustu kamarádů i známých, už na základní škole se stala několikrát předsedkyní třídy.

Její rodiče se časem osamostatnili a dnes s Leni a jejími mladšími sestrami obývají pěkný byt zařízený tak trochu v orientálním stylu. Rodiče jsou puntičkáři a jsou na děvčata velmi přísní. Máma s tátou mají svoje vlastní bistro, před kterým sedíme. Leni musí pracovat dodnes, každý den po škole chodí pomáhat. Nebere to jako přítěž, je zvyklá odmala.

Ale sama v bistru zůstat nechce. Jako studentka gymnázia by nejraději pokračovala na medicínu. V Čechách se cítí moc dobře a chce tady zůstat, ačkoliv by se Vietnamu podívala ráda. Má tam ještě nějaké příbuzné. Ale považuje se za Češku, vždyť je tady doma.

A teď už Leni musí. Maminka jí volá, moc zákazníků, nestíhá. A tak se loučíme.

Leni přišla do Čech s výrazným handicapem, neuměla česky, vypadala viditelně jinak a neměla absolutně nic společného se zdejší kulturou.

Problém byl zcela vyřešen, bez agentur na začleňování, bez aktivistů, (s tím slovem se mi už bohužel začínají spojovat jen velmi negativní asociace), bez zásahů paní Šabatové a její cenzury diskusí a zamlčování informací, bez programů integrace.

Stačilo prosté a jednoduché řešení – snažily se obě strany.

Češi mezi sebe přijali „jinou holku“ a „jiná holka“ jim dokázala - a věřím, že ještě dokáže - že to bylo rozhodně správné rozhodnutí.

Dejme každému jedinci šanci, bez ohledu na to, zda je to Rom, Vietnamec, Ukrajinec nebo snad Marťan. Ale nebuďme pokrytci, kteří v zájmu jákési hyperkorektnosti přehlíží to, jakým způsobem byla ta šance využita, v horších případech zneužita.

Problémy nezmizí tím, že se o nich bude mlčet.

Autor: Lucie A. Sulovská | pátek 20.9.2013 17:46 | karma článku: 38.17 | přečteno: 3355x

Další články blogera

Lucie A. Sulovská

Alfie Evans, poznámky a poučení k případu

Případ britského chlapce Alfieho Evanse sleduji skoro od začátku, poslední týden velmi intenzivně. Za několik málo dnů jsem k němu přischla více, než jsem původně chtěla. Toto je moje obsáhlé zamyšlení nad ním. Braňme si svobodu.

28.4.2018 v 7:44 | Karma článku: 45.67 | Přečteno: 19359 | Diskuse

Lucie A. Sulovská

Ztracený život Tomasze K.

Prvního dne roku 1997 bylo na území obce Miłoszyce nalezeno tělo patnáctileté Malgorzaty K. Dívka byla brutálně znásilněna a ještě živá zanechána na dvacetistupňovém mrazu, kde umrzla.

16.3.2018 v 19:17 | Karma článku: 36.57 | Přečteno: 2509 | Diskuse

Lucie A. Sulovská

Jak umřela Zimbabwe

Pojem „banánová republika“ poprvé použil americký spisovatel William Sydney Porter, známější pod pseudonymem O. Henry.

5.12.2017 v 21:00 | Karma článku: 35.63 | Přečteno: 1818 | Diskuse

Lucie A. Sulovská

Ve světě utlačitelů a utlačovaných

Žádná identita není neutrální ve světě, v němž existují jen utlačovaní a utlačovatelé. A je nemožné být zároveň utlačovatel a utlačovaný.

30.6.2017 v 16:35 | Karma článku: 31.86 | Přečteno: 1674 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jan Ziegler

Katolická církev stála na straně českého národa

Šéf KSČM Vojtěch Filip zase lhal, ostatně je to jeho dobrým zvykem. V rámci projednávání zákona o zdanění církevních restitucích v Poslanecké sněmovně prohlásil, že římskokatolická církev byla v české historii vždy protinárodní.

18.2.2019 v 18:53 | Karma článku: 12.53 | Přečteno: 116 | Diskuse

Jiří Míka

Gender-totalita v UK přituhuje - policie vyšetřuje ne-zločiny

V posledních měsících se z Británie objevují zprávy o tom, že policie vyšetřuje názory lidí na Twitteru, které jsou řekněme kritické k tvrzením, že je nekonečné množství pohlaví a podobně. A pak že nikdo nikomu nic nevnucuje.

18.2.2019 v 17:50 | Karma článku: 27.44 | Přečteno: 598 | Diskuse

Vladimír Kroupa

Má Václav Klaus ml. pravdu, když volá po svobodě vyjadřování na internetu…?

No, co myslíte? Jedni z Vás říkají, že ano, druzí zase tvrdí opak. Hodně lidí ale zapomíná na jeden zásadní detail...

18.2.2019 v 16:03 | Karma článku: 21.83 | Přečteno: 457 | Diskuse

Lumír Vitha

Může být známkování žáků pro některé stresující? Jistěže ano. A proč by nemělo být?

Dnes jsem narazil na text pana kolegy Nožičky "Václav Klaus mladší je trnem v oku mediálním vzdělávacím odborníkům". Dotýká se zde mimo jiné i klasického známkování, tedy hodnocení žáků formou číselného vyjádření jejich výkonu.

18.2.2019 v 13:58 | Karma článku: 40.36 | Přečteno: 1926 | Diskuse

Jiří Turner

Rodinná diagnóza Klausů

Budou to geny! Nedokážu si totiž vysvětlit, proč by jinak vzdělaní, schopní a chytří mužové začali jen tak vymýšlet nesmysly, o kterých musí vědět, že to nesmysly jsou, a jejich prezentace má pouze ten efekt, že vzbudí pozornost.

18.2.2019 v 13:31 | Karma článku: 15.12 | Přečteno: 562 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz