Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Co je dovoleno Jovovi, není dovoleno Polákovi

16. 01. 2016 17:19:30
Zásah EU proti Polsku by neměl těšit nikoho. Kromě jiného obnažuje pokrytectví a křeč, a to nejen polské vlády, která zklamala své voliče tím, že vládne... jako vlády předešlé.

Zajímavý článek se bezprostředně v reakci na krok Evropské komise objevil v nejcitovanějším polském deníku Rzeczpospolita. Jeho autorem je Bartosz Jałowiecki, polský velvyslanec v Lucembursku, a to od roku 2011, tedy nikoliv vyslanec „dobré zvěsti o Právu a spravedlnosti“. Jałowiecki se v něm opřel především do lucemburského ministra Jeana Asselborna, jehož výroky o Polsku patří mezi ty nejtvrdší, jaké po parlamentních volbách roku 2015 zazněly. Asselborn se také srdnatě dožadoval zásahu proti Polsku.

Jak Jałowiecki upozorňuje, Asselbornovo Lucembursko patří do skupiny států EU majících ústavní soud. V Evropské unii jsou rovněž státy, které ústavní soud nemají vůbec – například Švédsko, země často opěvovaná příznivci levice jako vzor fungujícího státu. O Velké Británii, která nemá ani jednotný text ústavy, nemluvě. Lucemburský ústavní soud je však v porovnání s polským omezen ještě tím, že sám velkovévoda, vláda, parlament a dokonce ani veřejný ochránce práv nemůže posílat sporné zákony k prozkoumání. Tuto pravomoc mají jen soudy nižších instancí.

Členové vládní koalice lucemburských liberálů, zelených a socialistů, k nimž náleží rovněž ministr Asselborn, si relativní osláblosti svého ústavního soudu jsou dobře vědomi a proto naplánovali jeho reformu. Domnívá-li se však čtenář vzhledem k Asselbornově kritice polských poměrů, že se má jednat o posílení jeho pravomocí, bude překvapen. Levicová vláda má záměr ho zrušit. A za tímto účelem již koalice přijala v minulém roce návrh nové ústavy, píše Jałowiecki.

Pravděpodobně to však nikoho nezajímá. V Lucembursku rovněž existuje jen jedna veřejnoprávní rozhlasová stanice – Radio 100,7 – a celý její devíčlenný managment je jmenovaný vládou, a to již od roku 1992. Ani to není předmětem kritiky od současné levicové vlády, ta prostě tento systém přejala a sama se jím řídí.

Nemusíme do Lucemburska a dokonce ani do levicových sfér politiky, abychom našli obdobný případ. Zdá se, že je prostě jednodušší vypeskovat postkomunistický stát z východu či středu Evropy než západní demokracii. Jak jinak si lze totiž vysvětlit, že když si v roce 2009 změnil pravicový francouzský prezident Nicolas Sarkozy zákon tak, aby sám mohl přímo jmenovat šéfa francouzského mediálního koncernu, neozývaly se ty samé pobouřené hlasy jako v případě Polska? Vlastně žádné hlasy.

Samo Právo a spravedlnost přitom není o nic méně tradiční pravicí než strana prezidenta Sarkozyho, snad jen v ekonomických záležitostech zastává spíše levicová stanoviska, není mimořádně euroskeptická, nikdy se nevyslovovala pro odchod z Evropské unie, k němuž má Polsko o hodně dál než například Velká Británie, není proruská, nekuje pikle s Putinem, oceňuje silné postavení Polska v rámci NATO.

Jak v Polsku, tak v Maďarsku, znamená však výměna vlády vždy především necivilizovaný výpad do světa budovaného vládou předešlou. Na hrubý pytel se vždy lepí hrubá záplata, jakkoliv je to primitivní. Když v roce 2007 skončila neslavná vláda Práva a spravedlnosti se Sebeobranou a Ligou polských rodin, v řádu hodin inicioval Donald Tusk výměnu šéfa kontrarozvědky, stejně platformistická vláda obměnila i osazenstvo médií, v nichž svého času pracoval jediný otevřený opozičník – Jan Pospieszalski. I ten po prezidentských volbách skončil.

Podobně když vláda Platformy končila své volební období s jasnou vidinou prohry, namísto třech soudců ústavního soudu, jimž se končil mandát ještě před volbami, jich vyměnila rovnou pět. Právo a spravedlnost se po volbách odměnilo podobně hulvátským způsobem. Prezident Duda odmítl všech pět soudců jmenovat a Právo a spravedlnost je nahradilo svou pěticí soudců.

Proč se však proti Varšavě vytahuje kalibr, který nebyl použit ani proti Budapešti, kde se za prvních 100 dní Orbánovy vlády schválilo neuvěřitelných 120 zákonů? Doba pokročila. EU se neúspěšně potýká s uprchlickou krizí, vzestupem extrémistů od jihu na sever, nelze vyloučit odchod Británie a celá Visegrádská čtyřka začíná představovat nepřátelské bujení vůči názorové uniformitě v Bruselu. Reakcionáře – tento neuvěřitelný výraz použila Viviane Redingová – je třeba ztrestat. Bezodkladně, autoritářsky, použít nejtvrdší opatření.

Pomůže to?

Obrázek, jak vypadal Ústavní soud před a po zásahu PiS naleznete ZDE v článku

Autor: Lucie Amálie Sulovská | sobota 16.1.2016 17:19 | karma článku: 38.39 | přečteno: 1734x

Další články blogera

Lucie Amálie Sulovská

Ve světě utlačitelů a utlačovaných

Žádná identita není neutrální ve světě, v němž existují jen utlačovaní a utlačovatelé. A je nemožné být zároveň utlačovatel a utlačovaný.

30.6.2017 v 16:35 | Karma článku: 27.80 | Přečteno: 776 | Diskuse

Lucie Amálie Sulovská

Slunce svítilo i v noci (II.)

(Povídka) Římské letiště přivítalo kardinála Bangouru každodenním shonem. Tentokrát to ale pro něj neměl být jen obyčejný let do vzdálené destinace. Po patnácti letech v Římě se na příkaz papeže vracel domů, do Afriky.

26.6.2017 v 5:45 | Karma článku: 19.27 | Přečteno: 588 | Diskuse

Lucie Amálie Sulovská

Slunce svítilo i v noci (I.)

(Povídka) Robert Bangoura sledoval z okna ubíhající kulisy římského předměstí. Kardinál propuštěný z kurie nepromluvil od chvíle, kdy nasedl do taxíku, který řídil stejně mlčenlivý společník. Poslední mohykán opouštěl Řím tiše.

24.6.2017 v 5:00 | Karma článku: 22.81 | Přečteno: 1130 | Diskuse

Lucie Amálie Sulovská

Zaplaví nás Afrika? To záleží jen na nás

Fatalismus evropských vůdců, kteří lidem naprosto bez uzardění sdělují, že „možná přijde i sto milionů Afričanů“, jako kdyby ve varieté oznamovali příchod kouzelníka, je do nebe volající ukázkou absolutní impotence.

21.6.2017 v 20:10 | Karma článku: 47.25 | Přečteno: 9752 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Pavel Kamas

Co je tvoje to je moje a co je moje, do toho ti nic není

Před pár dny jsem četl téma Redaktorka v burkinách. Uprchlické téma rezonuje naší společností. Ale není chyba někde jinde? V přemíře tolerance shora a nedostatku odvahy vyjádřit svůj názor v běžném životě? Dříve než bude pozdě?

23.7.2017 v 13:14 | Karma článku: 20.75 | Přečteno: 464 | Diskuse

Jan Ziegler

Okupanti jsou v Moldavsku nikoliv v Pobaltí

Moldavský parlament vyzval ruské vojáky v Podněstří, aby opustili území jejich země. To je velký rozdíl proti pobaltským republikám, kde s umístěním jednotek NATO tamní zákonní představitelé souhlasí.

23.7.2017 v 12:40 | Karma článku: 22.48 | Přečteno: 620 | Diskuse

Jitka Mikysková

O migranty z Afriky evropské země nestojí, ale V4 dostala zase vynadáno

V4 to tento týden opět schytala od italského premiéra Gentiloniho, aby Itálii nepoučovala, ale přitom v dopise, který mu zaslala, se například uvádí, že před vpuštěním migrantů do Evropy je třeba odlišit uprchlíky od ekonomických

23.7.2017 v 12:28 | Karma článku: 23.63 | Přečteno: 569 | Diskuse

Lubomír Stejskal

K cirkusu kolem Chrámové hory

To, co se nyní v hlavním izraelském městě děje, mám na mysli po zavraždění dvou drúzských příslušníků izraelské pohraniční policie, se jinak než cirkus označit nedá. Má to ovšem dalekosáhlé důsledky.

23.7.2017 v 9:40 | Karma článku: 34.97 | Přečteno: 869 | Diskuse

Jan Dvořák

Vladimír Špidla nám udělal radost - potvrdil, že se můžeme na penzi těšit

Už předem se omlouvám za troufalost použít množného čísla - jsem si však jistý, že bývalý premiér a eurokomisař udělal radost jak dnešním juniorům, tak i starším občanům. Rovněž těm, co teprve na český svět přijdou.

23.7.2017 v 8:56 | Karma článku: 17.02 | Přečteno: 516 | Diskuse
VIP
Počet článků 80 Celková karma 29.28 Průměrná čtenost 12856

Jsem starý chlap. 

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.