Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Je v Polsku ohrožena demokracie?

4. 01. 2016 18:53:07
Ze všech ředitelů polské veřejnoprávní televize nenáleželi do některé z politických stran všehovšudy dva.

Wiesław Walendziak, Ryszard Miazek, Robert Kwiatkowski, Jan Dworak, Bronisław Wildstein, Andrzej Urbański, Piotr Farfał, Bogusław Szwedo, Tomasz Szatkowski, Romuald Orzeł, Włodzimierz Ławniczak, Bogusław Piwowar, Juliusz Braun, Janusz Daszczyński.

To jsou jména ředitelů polské veřejnoprávní televize. Bylo jich čtrnáct a byli dohromady členy dvaceti politických stran. Veřejnoprávní média ovládali lidé spojení snad se všemi politickými stranami, které na polském území vznikly. Nechyběli členové PZPR, tedy polské komunistické strany vládnoucí do roku 1989, ani postkomunistické levice v podobě Svazu demokratické levice, nechyběli lidovci, „platformisté a pisovci“, zástupci celé řady již neexistujících stran, včetně ultrakonzervativců z Ligy polských rodin. Nikoho neudivovalo, když se ředitelem televize stal mluvčí vlády, bývalý šéf kanceláře prezidenta, bývalý člen volebního štábu.

Jejich politické přesvědčení v podstatě vždy korespondovalo s přesvědčením vládnoucí strany. Z celkem prostého a logického důvodu: televizní rada, tedy orgán, který volí ředitele, je jmenována Státní radou pro rozhlasové a televizní vysílání, kterou jmenuje parlament a prezident. Ze všech ředitelů polské veřejnoprávní televize nenáleželi do některé z politických stran všehovšudy dva: Bronisław Wildstein, novinář a přesvědčený pravicový konzervativec, který momentálně pracuje pro prezidenta Andrzeje Dudu, a Janusz Daszczyński.

Nač ten křik?

Politizace médií byla po celé roky realitou. Platilo, že kdo má vládu, má i média. A kdo vládu nemá, ten to kritizuje. A tak například prezident Lech Kaczyński roku 2008, tedy za vlády Občanské platformy, tvrdil, že „zavedení zásady, že vláda jmenuje šéfa televize si zaslouží nejen kritiku, ale i výsměch“. To ostatně vládě Práva a spravedlnosti připomněl Adrian Zandberg, lídr liberálně-levicové strany Razem, složené především ze členů neúspěšných polských Zelených a radikálního uskupení Mladí socialisté. Zandberg, kterého tudíž nikdo nemůže podezírat ze sympatií k Právu a spravedlnosti, současné vládě vyčetl, že dělá to, co před lety kritizovala u vlády předešlé.

K ještě pikantnější výměně názorů došlo v pořadu „Fakty po Faktach“ na soukromé televizní stanici TVN24, která rovněž neoplývá závratnou mírou sympatií k Právu a spravedlnosti, kde se bývalý ředitel polské televize Robert Kwiatkowski rozhořčoval nad postupy současné vlády slovy: „Samozřejmě, ta strana (PiS – pozn. aut.) vyhrála volby, ale to ještě neznamená, že má vládnout všemu a všem.“ Na jeho slova však zareagovala redaktorka Katarzyna Kolenda-Zaleska: „Vzpomínám si, jak SLD (Svaz demokratické levice, strana, v níž byl Robert Kwiatkowski poradcem předsedy – pozn. aut.) vyhrála volby. Bylo to stejné. Pracovala jsem tehdy ve veřejnoprávní televizi a Vy jste byl mým šéfem. Odešla jsem.“

Z čeho tedy vyplývá současný poplach nad ohrožením svobody médií?

V postupu Práva a spravedlnosti lze číst zřetelný, zbrklý a autoritářský rukopis Jaroslava Kaczyńského. Právo a spravedlnost namísto postupného dosazování svých lidí televizní radou, které je zdlouhavějším procesem, zrušilo proceduru jako takovou a vládu nad jmenováním svěřilo alespoň prozatímně přímému nadřízenému, jemuž jsou veřejnoprávní média podřízena, a sice ministrovi státní pokladny. Namísto usazení se za společný stůl a zachovávání dekora při politizaci médií, byl stolek rozkopán úplně.

Kromě samotné politizace, které využívaly všechny vládnoucí strany, lze jako další důvod uvést také zřetelnou potřebu komplexní reformy veřejnoprávních médií, které dlouhodobě trpí nedostatečným financováním a zejména pak nesmyslným statusem akciových společností, což způsobilo, že namísto plnění své mise bojují o reklamy s komerčními televizemi. Každopádně však po sporu se jmenováním soudců ústavního soudu se jedná o další přilití oleje do ohně politické války, která rozhodně není tak černobílá, jak se jeví Martinu Schulzovi, který si co do autoritářství nemá s Jaroslavem Kaczyńským příliš co vyčítat.

Válka, v níž vítězí znechucení

Tato skutečnost se promítá i do vývoje volebních preferencí, který reflektuje postoje Poláků znechucených letitým bojem dvou stran i jeho vyvrcholením v podobě vlády té či oné strany, která si je ovšem ve svých rysech vždy nápadně podobná s předešlou. Diametrálně odlišné vnímání vlády Platformy a Práva a spravedlnosti je vlastní zejména lidem majícím konkrétní sympatii s idejemi té či oné strany a pak západním médiím a politikům, kterým je logicky bližší košile než kabát a tedy vize „moderního, proevropského Polska“ spíše než vize „tradičního, národně-katolického Polska“.

Výhoda Práva a spravedlnosti, která stojí i za jejím vítězstvím v parlamentních volbách v uplynulém roce, spočívá v tom, že se svou vizí Polska není nikým ohrožována a tedy nejsou tříštěny hlasy voličů, kteří sice tuto vizi sdílí, avšak vláda Práva a spravedlnosti jim z různých důvodů nevyhovuje – dlouhé období, během něhož se Právo a spravedlnost trvale ocitalo v opozici, ostatně zapříčinilo, že na rozdíl od Občanské platformy se sebou nevleče ranec „ještě teplých“ afér, které by vyprovokovaly k založení strany s podobnými idejemi a jiným, dosud neokoukaným vedením.

Zatímco u nás tato nechuť k zavedeným politickým stranám zplodila monstrum v podobě hnutí ANO s oligarchickým vedením kumulujícím ve svých rukou vysokou politickou, ekonomickou a mediální moc, v Polsku se politické prostředí zdá být přece jen zdravější a tak vedlo ke spíše krátkodobému úspěchu několika stran, z nichž téměř všechny náležely do liberálního tábora. Jednalo se zejména o populisticko-antiklerikální hnutí bývalého člena Platformy Janusze Palikota, které ve volbách roku 2011 získalo deset procent hlasů, aby po čtyřech letech skončilo v propadlišti dějin, protestní hnutí rockera Pavla Kukize, které jako jediné stahovalo znechucené voliče ze všech stran politického spektra, a nově také stranu Moderní ekonoma Ryszarda Petru.

Právě Petru je novým lídrem opozice, a to z prostého důvodu: svůj úspěch staví na tvrzení, že stávající problémy zapříčinila jak Platforma, tak Právo a spravedlnost, kteří si tudíž nemají příliš co vyčítat, a nová strana přichází se změnou v transparentnější, odpolitizované dění ve státě. Zatímco propad preferencí Práva a spravedlnosti se stabilní voličskou základnou není nijak dramatický a prosincové volby by opět vyhrála, propad Platformy pokračuje na úkor Moderních, kteří se za méně než tři měsíce stali skutečným lídrem opozice. Podle průzkumu Millward Brown by v prosinci volilo Občanskou platformu jen 14% obyvatel.

Na pozadí evropského zděšení nad „koncem demokracie v Polsku“ tak zuří jen jeden z mnoha politických bojů nesmiřitelných soupeřů, kteří si jsou v mnohém podobni jako vejce vejci, bojů, které vždy končívají jen krátkodobým vítězstvím a jejichž skutečným vyústěním je znechucení ze stávajících politických stran a způsobu jejich vládnutí, znechucení, které u nás dalo život Andreji Babišovi. Tomu Babišovi, který pro svou bezbarvost pravděpodobně nikdy nebude podléhat takové kritice, jaké se dostává od levicových liberálů „lidově národně-katolickému“ Právu a spravedlnosti, ale právě o to nebezpečnějším je.

Psáno pro Svobodné fórum

Autor: Lucie Amálie Sulovská | pondělí 4.1.2016 18:53 | karma článku: 30.93 | přečteno: 1970x

Další články blogera

Lucie Amálie Sulovská

Pro Polsko těchto dnů platí pořekadlo „my nebo oni“. Nic mezi.

Těžiště dnešního dění neleží v žádném vládním kroku jako takovém, ale v extrémní polarizaci tamní společnosti, která je záležitostí letitou.

19.12.2016 v 22:44 | Karma článku: 27.06 | Přečteno: 1036 | Diskuse

Lucie Amálie Sulovská

Trumpova cesta za vítězstvím: protesty a rvačky, burcující celebrity

Protesty proti Donaldu Trumpovi neberou konce. Další mohutná vlna se očekává až na den jeho inaugurace, ale tiché žbluňkání jen tak neustane.

23.11.2016 v 12:42 | Karma článku: 37.51 | Přečteno: 1849 | Diskuse

Lucie Amálie Sulovská

Velký přehled: Polská válka o potraty

Návrh zákona na úplný zákaz interrupcí v Polsku vzbudil údiv i v zahraničí. Polsko dlouhodobě platí za zemi s přísnými zákony. Legální interrupce je možná ve třech případech: při poškození plodu, po znásilnění a v ohrožení matky.

4.10.2016 v 13:57 | Karma článku: 25.57 | Přečteno: 1258 | Diskuse

Lucie Amálie Sulovská

Naši muslimové. Tatary mají Poláci rádi

Bohoniki a Kruszyniany při polských hranicích s Běloruskem jsou zdánlivě dvě běžné východopolské vesnice. Dřevěné domky a písčité cesty, nic pro milovníky ruchu velkoměsta.

25.5.2016 v 11:47 | Karma článku: 31.22 | Přečteno: 1846 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jan Dvořák

Proč Jiří Kajínek měl pouze tílko? Ostuda Vězeňské správy?

Veřejnost přijala prezidentovo rozhodnutí udělit Jiřímu Kajínkovi milost jako akt milosrdenství. O to víc zarazilo cynické chování vězeňské správy, která jej propustila z nápravného zařízení jen tak nalehko.

28.5.2017 v 9:09 | Karma článku: 9.21 | Přečteno: 441 | Diskuse

Karel Januška

Špatné cíle KDU-ČSL

Na sjezdu KDU-ČSL panuje optimistická nálada. Zástupci této strany se již vidí v budoucí vládě. Její předseda (v současné vládě bez ministerského postu) vlídně hovořil o nedostatcích, které se ve vědě děly a dějí.

28.5.2017 v 8:24 | Karma článku: 17.33 | Přečteno: 426 | Diskuse

Lubomír Stejskal

K odchodu Zbigniewa Brzezinského

Jeho jméno osloví asi už jen pamětníky, zejména Carterovy prezidentské éry. A to ještě ty Čechy, kteří se v té době zajímali o zahraniční politiku.

28.5.2017 v 8:00 | Karma článku: 9.18 | Přečteno: 155 | Diskuse

Zdenek Horner

Prezident radikálů spílá zbabělcům

Člověk, jenž by doufal, že některé skutečnosti nelze překroutit, neboť jsou příliš známy, zakotveny ve vědomí a mají zásadní význam pro stabilizovanou českou státnost, musí být lidickým projevem prezidenta šokován.

28.5.2017 v 2:39 | Karma článku: 15.46 | Přečteno: 635 | Diskuse

Monika Pilloni

Invaze 11500 migrantů v Itálii. Svrab a Tbc.

Během 10 dnů nás zavalilo 11500 migrantů! I když se již krizová situace příjezdů lodí s migranty stala rutinou , občané, věřejní činitelé, zdravotníci a personál co se angažuje při vylodění, mají obavy z možného šíření chorob.

27.5.2017 v 15:27 | Karma článku: 43.52 | Přečteno: 5071 | Diskuse
VIP
Počet článků 76 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 13343

Jsem starý chlap. 

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.