Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Polská farnost zažila s uprchlíky hořké zklamání

11. 09. 2015 2:32:39
Zapůsobí kouzlo Jean-Claude Junckera na uprchlíky natolik, že neopustí země, do nichž je naženou kvóty a nevycestují do vysněného Německa? Polskému faráři se to nepovedlo, ale také, nutno uznat, není předsedou Evropské komise.

Śrem je město velkopolského vojvodství, téměř v srdci Polska zde žije na třicet tisíc obyvatel. Bývalé královské město zůstalo během socialismu poznamenáno jen několika nevkusnými paneláky, duše místních, respektive jejich zbožnost, však bezbožný režim spíše umocnil. Z původních dvou katolických farností jsou dnes ve městě rovnou čtyři, z nichž největší je farnost Nejsvětějšího srdce Ježíšova, které dominuje nový a obří kostel se špičatou věží. Místní ruch si čeští věřící umí jen těžko představit, přes pracovní týden je tu pět bohoslužeb denně, v neděli rovnou osm.

Je tu katolická školka, škola i gymnázium, vlastní farní časopis i farní obchod se vším, co jen člověk potřebuje ke zbožnému životu: knížky, svíčky, růžence, krucifixy, obrazy, vatikánské vlajky, upomínky na všechny svátostné události, křty, první přijímání, biřmování, svatby, primice a dokonce i pohřby. Vše je systematické, ohromné a automatizované. Musí být. K biřmování se chystá více než sto padesát dětí v devíti skupinách, farních skupin je hned dvaadvacet, od Anonymních alkoholiků přes několik tuctů ministrantů až po Caritas, obdobu české Charity. Nad tím vším bdí čtyři kněží, z nichž přirozeně nejstarší je probošt Ryszard Adamczak, prošedivělý farář a kanovník v plné síle, a jeho tři kaplani.

Ačkoliv je taková farnost jistě snem nejednoho českého kněze zvláště z pohraničí, který má na starost deset kostelů, kam chodí v součtu padesát lidí při hezkém počasí a příjezdu německého autobusu s kdysi odsunutými obyvateli a jejich potomky, časem to vše zevšední, nastoupí rutina velké firmy, kterou taková farnost minimálně po administrativní stránce skutečně je. A možná se začnou ztrácet i ony křesťanské hodnoty, které nahradí zvyková víra na straně laiků a pocit „pěkně odvedené práce“ na straně duchovních. A tak to přece být nemá, farnost pak nepulzuje duchovními hodnotami, jak by možná řekl Tomáš Halík, a také papež František by jistě pozvedl obočí, co taková farnost dělá se svými nepochybně astronomickými výdělky z intencí a kasiček či proutěných košíků.

A možná ve Śremu nikdo nečte díla Tomáše Halíka a současný papež způsobuje tamním duchovním spíše kopřivku a zvítězila prostě touha pomoci lidem, dokonce bratřím ve víře, kteří se ocitli v situaci, kdy musí opustit své domovy. Ať už to bylo jakkoliv, na konci zůstal smutek na jedné straně, nevděk na druhé a na třetí spousta xenofobních poznámek v internetových diskusích, zahořklost a ještě menší chuť pomoci nejen v malém městečku ve velkopolském vojvodství, a pak také pragmatická otázka: jak v otevřené Evropě udržet skupinu lidí na místě, kde být nechce?

Učebnicoví uprchlíci

Probošt Adamczak se sice rozhodl, že přijímá, avšak usoudil, že nejlépe s rozmyslem, a tak se zkontaktoval s nadací Estera, která pomáhá syrským křesťanům. Skutečně, křesťanům a pouze křesťanům, sama zakladatelka Estery, půvabná Polka Miriam Shaded, je dcerou syrského křesťana žijícího v Polsku. Činnost nadace však spočívá zejména v převodu peněz na uprchlíky - v případě pětičlenné rodiny je to v přepočtu asi šestnáct tisíc korun každý měsíc. Dále se už starají jiní, v tomto případě farnost.

Rodiče a tři děti, syrští křesťané, taková nabídka se proboštovi líbila. Skutečně, žádní mladí muži islámského náboženství s ajfouny, jak často všechny imigranty mířící do Evropy častují lidé v diskusích nejen v Česku a Polsku, aniž by si uvědomovali, že hází na jednu hromadu Etiopany se Syřany, natož rozlišovali třeba mezi Etiopany a Eritrejci. Tentokrát to ale šlo jako po másle. Ilustraci života na polských vesnicích a menších městech poskytuje polský komediální seriál Ranczo, kde spolu ustavičně bojují dva bratři, dvojčata, z nichž jeden je starostou a druhý proboštem. Probošt přitom ve všech bitvách vítězí, neboť má kazatelnu a přirozenou autoritu.

I probošt Adamczak měl kazatelnu a přirozenou autoritu. K tomu ještě katolickou školu, kam měly syrské děti nastoupit, dobré vztahy s městem, které zajistilo bydlení na novém sídlišti, a hodné farníky, kteří farnost zasypali vším od nabídek zaměstnání přes stravování až po hračky pro děti. „Opravdu jsme jim poskytli vše, internet, TV, dokonce jízdní kola dostali. Vypadalo to, že se u nás cítí dobře,“ říká dnes smutně.

Nemilé zaskočení nejen probošta čekalo v pondělí ráno, když zjistili, že celá rodina odcestovala do Německa. „Neřekli ani slovo. Ani nepoděkovali. Jak se cítím? Jako každý, kdo pomáhal a bylo s ním naloženo tímto způsobem. Je to nepochopitelné.“ Lokální portál mezi tím zaplavily nenávistné a poněkud nelogicky antiislamistické komentáře, neboť část diskutérů začala okamžitě pochybovat o křesťanském vyznání uprchlíků.

Lekce a otázky

K přijetí uprchlíků nabádal nejen papež František, ale i polský episkopát, který, znám poněkud ochladlejšími vztahy k současnému papeži, sice výzvu zúžil v podstatě jen na křesťany, ale i tuto podmínku uprchlíci ze Śremu splňovali. „První zkušenosti máme jaké máme. Je to pro nás lekce,“ přiznává probošt Adamczak levicovému portálu NaTemat.pl.

Přestože by se mohlo zdát, že se jedná o ojedinělý případ, opak je pravdou. Ze 150 Syřanů, kteří do Polska přicestovali za pomoci Nadace Estera a následně se jich ujaly polské rodiny i diecéze, nejde o první a nejspíš ani o poslední takovou událost. Podle Samera Masriho z nadace Svobodná Sýrie má motivaci získání potřebných dokumentů a následného výjezdu na západ, zejména do Německa, více než polovina Syřanů, kteří do Polska přicestovali. Mnoho tak již učinilo. Ve všech případech se jednalo o syrské křesťany, často s dobrým vzděláním, ale podobně postupují i uprchlíci z afrických zemí.

Jak připomíná publicista Michal Gąsior, Polsko se již dvakrát zúčastnilo programu rozmístění afrických uprchlíků doslova utábořených na Maltě. Když se však poprvé objevila nabídka přijmout několik desítek osob, nikdo se nepřihlásil. Druhou nabídkou pak vzalo zavděk čtyřicet lidí, ale z nich třicet osm Polsko brzy opustilo, vycestovali přitom zejména do Německa a Norska.

Zda nalezne Evropská komise způsob, jak udržet uprchlíky v zemích, kde být nechtějí, a jaké jsou představy uprchlíků o cílových destinacích, se jistě dozvíme v následujících měsících a letech. Ve Śremu už ale žádný uprchlík už nikdy nebude vnímám bez podezřívání a nevole. Zklamání je příliš velké, poznamenává jeden z nejslušnějších komentářů domácích.

Psáno pro Svobodné fórum

Autor: Lucie Amálie Sulovská | pátek 11.9.2015 2:32 | karma článku: 48.35 | přečteno: 36176x

Další články blogera

Lucie Amálie Sulovská

Pro Polsko těchto dnů platí pořekadlo „my nebo oni“. Nic mezi.

Těžiště dnešního dění neleží v žádném vládním kroku jako takovém, ale v extrémní polarizaci tamní společnosti, která je záležitostí letitou.

19.12.2016 v 22:44 | Karma článku: 27.06 | Přečteno: 1036 | Diskuse

Lucie Amálie Sulovská

Trumpova cesta za vítězstvím: protesty a rvačky, burcující celebrity

Protesty proti Donaldu Trumpovi neberou konce. Další mohutná vlna se očekává až na den jeho inaugurace, ale tiché žbluňkání jen tak neustane.

23.11.2016 v 12:42 | Karma článku: 37.51 | Přečteno: 1849 | Diskuse

Lucie Amálie Sulovská

Velký přehled: Polská válka o potraty

Návrh zákona na úplný zákaz interrupcí v Polsku vzbudil údiv i v zahraničí. Polsko dlouhodobě platí za zemi s přísnými zákony. Legální interrupce je možná ve třech případech: při poškození plodu, po znásilnění a v ohrožení matky.

4.10.2016 v 13:57 | Karma článku: 25.57 | Přečteno: 1258 | Diskuse

Lucie Amálie Sulovská

Naši muslimové. Tatary mají Poláci rádi

Bohoniki a Kruszyniany při polských hranicích s Běloruskem jsou zdánlivě dvě běžné východopolské vesnice. Dřevěné domky a písčité cesty, nic pro milovníky ruchu velkoměsta.

25.5.2016 v 11:47 | Karma článku: 31.22 | Přečteno: 1846 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Aleš Presler

O čem se nepíše: Téměř zapomenuté oběti heydrichiády z venkova

Před 75 lety byl v Praze proveden atentát na zastupujícího říšského protektora R. Heydricha. Stalo se tak 27. května a ihned ten den večer došlo k vyhlášení výjimečného stavu, jehož druhý článek obsahoval smrtelnou výhrůžku:

28.5.2017 v 9:28 | Karma článku: 9.54 | Přečteno: 192 | Diskuse

Jiří Hermánek

Náš radikální, Ústavu nerespektující prezident Miloš Zeman...

Rok 1967 byl naprosto skvělým rokem. Soudruzi, přesvědčení komunisté, namátkou třeba soudružka Šiklová (dáma má přednost), Dienstbier, Ruml, Vaculík a celá plejáda věrných, straně oddaných soudruhů, podporovaná mladým spisovatelem

28.5.2017 v 8:10 | Karma článku: 23.21 | Přečteno: 438 | Diskuse

Josef Nožička

Výročí atentátu na Heydricha versus Bělobrádkova cesta na sudetoněmecký sjezd

Dnes si připomínáme 75. výročí atentátu na říšského protektora Reinhard Heydricha, který provedla odbojová skupina československých parašutistů v čele s Jozefem Gabčíkem a Janem Kubišem.

27.5.2017 v 18:20 | Karma článku: 41.92 | Přečteno: 1973 | Diskuse

Jiří Míka

Slovenská prokuratura pro zákaz politické strany úspěšné ve volbách

Takže chtějí zakázat Kotlebovu stranu čtu v článku iDnes.cz. Neobsahuje ale informaci, čím má jeho strana činností porušovat Ústavu. Jejím cílem je prý odstranit demokratické zřízení. Není zákaz strany naopak porušením demokracie?

27.5.2017 v 13:02 | Karma článku: 33.67 | Přečteno: 1062 | Diskuse

Bedřich Marjanko

Atentát

Dnes v 10.36 hod. byl spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora SS-Obergruppenführera a generála policie Reinharda Heydricha...

27.5.2017 v 9:53 | Karma článku: 20.82 | Přečteno: 480 | Diskuse
VIP
Počet článků 76 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 13343

Jsem starý chlap. 

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.