Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Odvolejte Zemana. A kdo přijde pak?

22. 11. 2014 20:30:00
Nedemonstrovala jsem proti Miloši Zemanovi, byť to považuji za docela legitimní. Prezidentský úřad pro mě nepředstavuje nic, čeho je třeba si automaticky vážit, bez ohledu na figuru, která jej zastává. Překvapilo mě však něco jiného. Opravdu si všichni ti milí lidé s červenými kartičkami myslí, že by po odvolání Miloše Zemana, případně jeho odstoupení, byl zvolen prezidentem bezúhonný apolitický člověk, který by sjednocoval, nerozděloval, reprezentoval?

Prezident Miloš Zeman nevznikl omylem. Nebyl zvolen coby galantní a charismatický lídr s čistým štítem, ani jako obstojný diplomat, který - vzhledem k spíše reprezentativní povaze své funkce - přinejmenším nebude dělat ostudu. Bylo-li by tomu tak a změnil-li by se v průběhu výkonu mandátu prezidentův charakter například na základě nenadálé nemoci či propadnutí alkoholismu, pak by snad výzvy k jeho odvolání byly pochopitelné.

Jenže to se nestalo. Miloš Zeman byl vždy tím samým obhroublým pijanem, který s libostí urážel své odpůrce, útočil ad hominem a byť se mu občas něco povedlo - což se ostatně děje dodnes, pozitivně lze hodnotit například jeho kladný postoj k Izraeli - zvládl se i politicky zdiskreditovat natolik (opoziční smlouvou, například), že by jej to v zemích na západ od nás jednou provždy vyřadilo z politického života. O nepolitické diskreditaci raději nemluvě, na to se ostatně v naší krásné nepánbíčkářské vlasti nehraje - tak nějak se předpokládá, že politik bude krást a podvádět, kdo by ještě řešil kultivovanost jeho projevu či uspořádanost rodinného života.

Po svém odchodu z politiky a slibech, že se už nikdy nevrátí, vynořil se Miloš Zeman znovu. Uplynulo mnoho let, Zeman založil obskurní spolek SPOZ, fanklub své osoby, jejíž jméno si dal dokonce do názvu, a začal se pozvolna chystat na ohromující comeback. Ze starých způsobů přitom neztratil vůbec nic, ba spíše naopak. Choval se arogantně, přezíravě a dával až trapně na odiv své ego. Jeho kampaň doprovázely sprosté útoky na protikandidáty, přesněji spíše protikandidáta. Z uvolněného levicového volnomyšlenkáře se stal přísný mravokárce, který útočil na rodinu Karla Schwarzenberga, nelámal si hlavu s ověřováním pravdivosti informací, protikandidátovi předhodil dokonce i jeho tchána, tedy nepřímého příbuzného.

Celá Zemanova kampaň byla pouze antikampaní. Jeho příznivci nikdy nevyzdvihovali jeho dobré vlastnosti, ale vždy kladli důraz na špatné vlastnosti protikandidátů. Byť byla v případě Karla Schwarzenberga ona mánie občas až groteskním vytvářením kultu osobnosti, Zeman byl opačným extrémem - neidealizovali si jej ani jeho voliči. Ani oni mu vlastně nevěřili. A pokud dnes stojí pevně na jeho straně, pak především proto, že jsou obviňováni těmi, které zvou kavárníky, z jistého morálního selhání. Bojovali proti něčemu, nikoliv za něco. Volili menší zlo. A veškeré obranné reakce se scvrkly na urážení Schwarzenberga, nikoliv vyzdvihování pozitivních vlastností Zemana. To je vlastně obvyklé dodnes.

Nepředstavuje však postup Karla Schwarzenberga do druhého kola určitou absenci osobností i na druhé straně? Při vší úctě, pětasedmdesátiletý šlechtic s pohnutým zdravím není zrovna obvyklým prezidentským kandidátem v evropských demokraciích. Kandidáti však původně nebyli jen dva. Bylo jich mnohem víc. Umíte si například představit, jakou prezidentkou by byla třeba Zuzana Roithová? Já docela ano. Tak či tak, vyhrál Zeman. Vyhrál přesvědčivě. Je prezidentem České republiky, všech občanů. Majorita jej zvolila z mnoha kandidátů, dala mu jeho mandát. I přes jeho ohroublost, aroganci, zálibu v pití. Nebo možná i proto.

Miloš Zeman je stále stejný. Není pomateným strejdou, jakým byl nedávné paměti slovenský prezident Ivan Gašparovič, pletoucí si nádory s národy a Dominiky s Benedikty, kterého člověku může být spíše líto. Jeho konání je promyšlené, včetně rozhlasových kund a kurev. Je pořád stejně obhroublý, arogantní a pije. Nic se nezměnilo. Je obrazem svého národa. Nebo alespoň jeho většiny. A většinu nelze jen tak odvolat.

Autor: Lucie Amálie Sulovská | sobota 22.11.2014 20:30 | karma článku: 47.25 | přečteno: 17844x

Další články blogera

Lucie Amálie Sulovská

Ve světě utlačitelů a utlačovaných

Žádná identita není neutrální ve světě, v němž existují jen utlačovaní a utlačovatelé. A je nemožné být zároveň utlačovatel a utlačovaný.

30.6.2017 v 16:35 | Karma článku: 29.98 | Přečteno: 1271 | Diskuse

Lucie Amálie Sulovská

Slunce svítilo i v noci (II.)

(Povídka) Římské letiště přivítalo kardinála Bangouru každodenním shonem. Tentokrát to ale pro něj neměl být jen obyčejný let do vzdálené destinace. Po patnácti letech v Římě se na příkaz papeže vracel domů, do Afriky.

26.6.2017 v 5:45 | Karma článku: 20.67 | Přečteno: 666 | Diskuse

Lucie Amálie Sulovská

Slunce svítilo i v noci (I.)

(Povídka) Robert Bangoura sledoval z okna ubíhající kulisy římského předměstí. Kardinál propuštěný z kurie nepromluvil od chvíle, kdy nasedl do taxíku, který řídil stejně mlčenlivý společník. Poslední mohykán opouštěl Řím tiše.

24.6.2017 v 5:00 | Karma článku: 24.05 | Přečteno: 1240 | Diskuse

Lucie Amálie Sulovská

Zaplaví nás Afrika? To záleží jen na nás

Fatalismus evropských vůdců, kteří lidem naprosto bez uzardění sdělují, že „možná přijde i sto milionů Afričanů“, jako kdyby ve varieté oznamovali příchod kouzelníka, je do nebe volající ukázkou absolutní impotence.

21.6.2017 v 20:10 | Karma článku: 47.27 | Přečteno: 10188 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jan Dvořák

Kancléřka míří hodně vysoko

Už když se paní kancléřka ráno probudila, byla si jista tím, že za dvanáct hodin bude prakticky rozhodnuto, že volebním vítězstvím si po dosavadním funkčním hatttricku už počtvrté prodlouží svůj dočasný pobyt v kancléřství.

24.9.2017 v 12:49 | Karma článku: 15.38 | Přečteno: 380 | Diskuse

Jiří Fábik

Kradu, kradeš, krademe - politiky se staneme.

Proč občan který požádal o půjčku, byl odsouzen za nepravdivé údaje uvedené v žádosti.. Politik který uvede v omyl poskytovatele , poskytnutím nepravdivých údajů a dotaci vyčerpá se ničeho nedopustil? Co jsme to tedy stvořili?

24.9.2017 v 11:30 | Karma článku: 11.23 | Přečteno: 297 | Diskuse

Adam Mikulášek

Je třeba řešit negativní vedlejší účinky sociálního státu

Osobně považuji „sociální stát“ za velmi prospěšný, ale nelze popřít, že přispívá k odcizování lidí, krizi rodiny a hodnot, a hlavně k menší citlivosti lidí k utrpení jiných.

24.9.2017 v 11:20 | Karma článku: 22.15 | Přečteno: 467 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Ahoj Andreji,

Tak Ty se prej chystáš u nás vyhrát volby. Nejspíše se Ti to podaří, lidé Ti fandí a mají Tě rádi - teda zatím ne všichni - ale to se jistě změní.

24.9.2017 v 8:40 | Karma článku: 33.43 | Přečteno: 1033 | Diskuse

Vera Kuncova

Zaorálek s Marksovou zcela selhali v pomoci Češce a jejím dětem ve Švýcarsku

O případu Renaty Rolle psal před 2 lety europoslanec Tomáš Zdechovský. Nejen psal, ale byl to právě on, kdo jí, narozdíl od ministra Zaorálka či ministryně Marksové a jejích podřízených na ÚMPOD, pomohl.

24.9.2017 v 8:27 | Karma článku: 28.47 | Přečteno: 749 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.